JAK SE (NE)DOPUSTIT ÚVĚROVÉHO PODVODU PŘI SJEDNÁVÁNÍ, ČERPÁNÍ A POUŽITÍ HYPOTEČNÍHO ÚVĚRU
Hypoteční úvěr (tedy úvěr, který je zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitosti) je hojně využívaným nástrojem pro financování realitních obchodů. Pro sjednávání, čerpání a použití hypotečního úvěru však zákon stanovuje určitá pravidla, a pokud žadatel o úvěr tato pravidla poruší, může se v krajním případě vystavit riziku vzniku trestněprávní odpovědnosti za spáchání trestného činu úvěrového podvodu.
Podívejme se tedy blíže na to, jak úvěrový podvod definuje trestní zákoník (tedy zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) a jaké jsou nejtypičtější příklady úvěrového podvodu.
Co je to úvěrový podvod?
Zjednodušeně řečeno, úvěrového podvodu se určitá osoba může dopustit tím, že:
- při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí; nebo
- bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.
Pokud se určitá osoba některého z výše uvedených jednání dopustí, riskuje vznik své trestněprávní odpovědnosti, a tedy uložení trestu odnětí svobody (v základní sazbě až na 2 léta), trestu zákazu činnosti, případně dle okolností také uložení peněžitého trestu.
Důležité je si uvědomit, že trestný čin úvěrového podvodu je dokonán (tj. jsou naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu) už tím, že žadatel o úvěr při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a není tedy vůbec potřeba, aby došlo k samotnému načerpání úvěru a už vůbec není potřeba, aby poskytovateli úvěru vznikla jakákoli škoda.
Pokud však v důsledku úvěrového podvodu škoda vznikne, může to mít vliv na výši trestní sankce, která může být pachateli tohoto trestného činu uložena – pokud např. v důsledku trestného činu úvěrového podvodu bude způsobena tzv. větší škoda (tedy škoda dosahující částky nejméně 100.000 Kč), může být pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody až na 5 let, a pokud bude v důsledku trestného činu úvěrového podvodu způsobena tzv. značná škoda (tedy škoda dosahující částky nejméně 1.000.000 Kč), může být pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody až na 8 let.
Ustanovení § 211 trestního zákoníku trestný čin úvěrového podvodu přesně definuje takto:
§ 211 Úvěrový podvod
(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
(7) Příprava je trestná.
Typické příklady úvěrového podvodu
Pro představu, typické příklady úvěrového podvodu mohou být následující:
1. Uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů
Typickým příkladem zde je, že žadatel o hypoteční úvěr sdělí bance poskytující úvěr, že jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání je vyšší, než tomu ve skutečnosti je (tedy žadatel o hypoteční úvěr např. bance sdělí, že jeho čistý měsíční příjem je 40.000 Kč, byť ve skutečnosti je jeho čistý měsíční příjem 30.000 Kč), nebo bance sdělí, že má i jiné příjmy kromě mzdy ze zaměstnání (jako například příjmy z pronájmu, příjmy z podnikání, příjmy z licencí atd.), byť ve skutečnosti žádné takové další příjmy nemá. Skutečným příkladem, který se reálně stal, je např. případ manželů z Uherskohradišťska, kteří jako žadatelé o hypotéční úvěr do žádosti o úvěr uvedli navýšené údaje o jejich měsíčním příjmu (Policie ČR o tomto případu veřejně informovala na své webové adrese: https://www.policie.cz/clanek/podvod-pri-sjednani-hypoteky.aspx).
Dalším příkladem je např. situace, kdy žadatel o hypoteční úvěr při sjednávání úvěru nepravdivě sdělí bance poskytující úvěr informaci, že nemá sjednány jiné úvěry u jiných bank nebo že nemá jiné dluhy (např. ze zápůjček či úvěrů poskytnutých jinými subjekty než bankami atd.), ačkoli se banka na tyto jiné úvěry či dluhy žadatele o úvěr výslovně dotáže.
2. Zamlčení podstatných údajů
Typickým příkladem zde je, že žadatel o hypoteční úvěr nesdělí bance při sjednávání úvěru skutečnost, že je v nepříznivé finanční situaci (např. že je v úpadku a hrozí mu insolvenční řízení atd.), ačkoli o takové své nepříznivé finanční situací ví.
Jiným příkladem může dále být situace, kdy žadatel o hypoteční úvěr bance zatají podstatné informace o skutečném stavu zastavované nemovitosti (typicky žadatel o úvěr bance nesdělí, že zastavovaná nemovitost je v havarijním stavebně-technickém stavu atd.)
3. Použití prostředků získaných účelovým úvěrem na jiný než určený účel
Typickým příkladem je zde situace, kdy žadatel o hypoteční úvěr dohodne s bankou v úvěrové smlouvě, že peněžní prostředky z poskytnutého úvěru budou použity na rekonstrukci bytu, ale ve skutečnosti tyto peněžní prostředky žadatel o hypoteční úvěr po jejich načerpání použije na nákup dalšího bytu či na jiný účel (a případně následně i bance doloží zfalšované doklady, které mají prokazovat zaplacení ve skutečnosti nerealizované rekonstrukce bytu atd.).
Jak minimalizovat riziko vzniku trestněprávní odpovědnosti za spáchání trestného činu úvěrového podvodu?
Při sjednávání hypotečního úvěru, jeho čerpání a jeho použití je zejména důležité:
- jednat s bankou, pokud možno, co nejvíce transparentně a poskytnout bance pravdivé a úplné informace zejména o majetku, příjmech a dluzích žadatele o úvěr a o právním a faktickém stavu zastavované nemovitosti;
- důkladně přečíst veškerou smluvní a související dokumentaci týkající se hypotečního úvěru a zřizovaného zástavního práva – pokud dobře porozumíte veškerým podmínkám ve smluvní dokumentaci a dotazům obsaženým v související dokumentaci (např. v různých dotaznících, formulářích atd.), významně tím snížíte riziko, že bance sdělíte nepravdivé informace nebo že některé informace bance zamlčíte;
- použít peněžní prostředky z čerpaného hypotečního úvěru v souladu s účelem, který je sjednán v úvěrové smlouvě.
Z naší vlastní advokátní praxe je nám známo, že někteří žadatelé o úvěr ne vždy jednají zcela v souladu se zákonem a že tak riskují vznik své trestněprávní odpovědnosti. Riziko, že banka bude v daném případě věc eskalovat a že věc předloží k prošetření policii se obvykle bude zvyšovat, pokud bance v důsledku daného protiprávního jednání vznikne škoda, ovšem rozhodně nedoporučujeme na toto spoléhat – banka může stejně tak věc policii předložit, i když jí žádná škoda nevznikne.
Naše obecné doporučení tedy zní: při sjednávání, čerpání a použití hypotečního úvěru jednejte s bankou na rovinu a vždy postupujte v souladu se smluvní dokumentací, kterou s bankou uzavřete.
Mgr. Radan Janoš, advokát
Mgr. Andrea Štefanová, advokátka