Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem
Jste vlastníkem podílu např. na domu či pozemku a rádi byste vaše spoluvlastnictví zrušili a vypořádali soudní cestou? Pokud ano, je potřeba mít dobrou představu o tom, jakým způsobem je spoluvlastnictví možno vlastně zrušit a vypořádat, jaké základní rozdíly mezi jednotlivými způsoby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví existují a jaká rizika může zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem přinést.
ZPŮSOBY ZRUŠENÍ SPOLUVLASTNICTVÍ
Spoluvlastnictví je možno zrušit buď dohodou všech spoluvlastníků anebo rozhodnutím soudu (tedy po proběhlém soudním řízení zahájeném na návrh některého ze spoluvlastníků). V obou případech zrušení spoluvlastnictví je potřeba zrušené spoluvlastnictví tzv. vypořádat, tedy stanovit, jakým způsobem bude se společnou věcí (například se společným pozemkem) po zrušení spoluvlastnictví naloženo. V případě zrušení spoluvlastnictví dohodou bude způsob vypořádání sjednán přímo v této dohodě, v případě zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu zase o vypořádání spoluvlastnictví rozhodne soud ve svém rozsudku.
ZPŮSOBY VYPOŘÁDÁNÍ SPOLUVLASTNICTVÍ
Zatímco v případě dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mají spoluvlastníci poměrně značnou volnost v tom, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádají (při respektování určitých zákonem stanovených omezení), v případě soudního zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je soud zákonem ve způsobech vypořádání významně omezen. Soud by totiž měl společnou věc vypořádat tak, že ji v prvé řadě reálně rozdělí. Až v případě, že by rozdělení společné věci nebylo možné, má soud vypořádat spoluvlastnictví tak, že je přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Pokud by ani tento způsob vypořádání nebyl možný (zejména z toho důvodu, že by žádný ze spoluvlastníků věc nechtěl nebo neměl dostatek finančních prostředků pro vyplacení přiměřené náhrady), nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Soud tedy musí při vypořádání společné věci respektovat nejen výše uvedené způsoby rozdělení společné věci, ale i jejich výše uvedenou posloupnost.
KONTROLA NAD VYPOŘÁDÁNÍM SPOLUVLASTNICTVÍ
Z uvedeného tedy vyplývá, že v případě vypořádání spoluvlastnictví dohodou mají spoluvlastníci parametry a výsledek vypořádání spoluvlastnictví do značné míry pod svou kontrolou, protože oni sami v dohodě určí (při respektovaných určitých zákonných omezení), jakým způsobem bude spoluvlastnictví vypořádáno. Tedy u vypořádání spoluvlastnictví dohodou by obecně nemělo dojít k tomu, že spoluvlastnictví bude vypořádáno způsobem, který bude pro spoluvlastníky významně nevýhodný a/nebo zcela neočekávaný.
Oproti tomu, v případě vypořádávání spoluvlastnictví soudem bude výsledná podoba vypořádání spoluvlastnictví záviset na úvaze soudu a nelze zcela vyloučit, že soud může mít o podobě vypořádání spoluvlastnictví a jeho přesných parametrech o něco jinou představu, než spoluvlastník, který soudu návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podal. Ve výsledku se tedy může stát, že ačkoli bude jeden ze spoluvlastníků jakožto navrhovatel soudu navrhovat, aby soud spoluvlastnictví zrušil a vypořádal určitým způsobem, může soud mít za to, že v souladu s právem bude vypořádat spoluvlastnictví jinak a spoluvlastnictví tak může být vypořádáno i způsobem, který navrhovateli nebude vůbec vyhovovat. Nelze tedy vyloučit vznik například takové situace, že soud namísto navrhovaného reálného rozdělení věci rozhodne o vypořádání spoluvlastnictví tak, že věc přikáže jinému spoluvlastníkovi do vlastnictví a zbylým spoluvlastníkům zbyde jen právo na vyplacení peněžité náhrady, jejíž výši navíc mohou ostatní spoluvlastníci vnímat jako nepřiměřeně nízkou a neodpovídající skutečné tržní hodnotě dané věci.
Z pohledu nákladů soudního řízení navíc platí, že pokud by spoluvlastník podávající soudu návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebyl se svým návrhem v soudním řízení úspěšný a soud by mu nevyhověl, riskuje to, že by mu soud ještě mohl uložit náhradu nákladů soudního řízení, které se v závislosti na počtu spoluvlastníků a řadě dalších okolností mohou pohybovat i více než v řádech desítek tisíc korun.
Obrana spoluvlastníka, který se bude soudním vypořádáním spoluvlastnictví cítit poškozen, přitom není jednoduchá a je spojena s nutností vedení odvolacího soudního řízení a tím pádem i s vynaložením dalších nákladů na právní poradce, znalce atd., a to za situace, kdy výsledek odvolacího řízení nemusí být vůbec jasný.
ZÁVĚR
S ohledem na uvedené tedy doporučuji věnovat přípravě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dostatek energie a věc dopředu prokonzultovat s advokátem, odhadci cen nemovitostí, soudními znalci či geodety atd., aby bylo možno vytvořit si dobrou představu o tom, jakou hodnotu věci ve spoluvlastnictví mohou mít, zda je možno je reálně rozdělit atd. Až po provedení těchto kroků je totiž možno vést efektivní jednání s ostatními spoluvlastníky ohledně vypořádání spoluvlastnictví nebo, v případě návrhu na vypořádání spoluvlastnictví soudem, významně zvýšit šanci, že soud rozhodne o vypořádání spoluvlastnictví v souladu s podaným návrhem.
* * * * *
V případě Vašeho zájmu s Vámi otázky Vašeho spoluvlastnictví rád prokonzultuji a pomohu Vám nalézt vhodné řešení.
Mgr. Radan Janoš, advokát